22. 11. 2011

Nejvíc bolí srážka s blbcem, v tomto případě s blbkou. Šatny u bazénu, převlékám se do plavek, vedle mě u skříňky stojí dobře udržovaná padesátnice. Jéééé slečno, vy máte ale oooobrovskou jizvu na zádech. No jo, ti mladí se dneska o sebe vůbec nestarají, pořád vysedávají u těch počítačů a pak to skončí operací...Chvíli jsem bojovala s nutkáním paní utrhnout hlavu, nicméně jsem to ustála a dámě jsem jen velmi zhnuseným tónem oznámila, že tomu pánovi, který mi svým autem způsobil tříštivou zlomeninu obratlů, vyřídím, že jsem na operaci páteře byla moc mladá....

Jo a mimochodem, moje jizva vůbec není oooobrovská. Je krásná a hezky se hojí :-)

21. 11. 2011

Krocení žížal. Velká, metr a půl dlouhá růžová bestie. Kdo by to řekl, že něco na souši tak nevinného, se ve vyhřáté bazénové vodě promění v těžko ovladatelnou a zlomyslnou věc. Povel zněl jasně, potopit a sešlápnout. Hahaha, to přece zvládne každý. Omyl. Nejdřív ta věc nešla potopit, pak po vykloubení kolen i kyčlí, jsem ji dostala ke dnu bazénu a sešlápla. A víte co se stalo? Ta mrcha mě vystřelila o metr nad hladinu...

17. 11. 2011

Kladruby. Stát ve státě, město ve městě. Po tom vinohradským pekle jsem čekala ledacos, ale tady je to ráj. Balzám pro tělo, ale především pro duši. Stávám se tady znovu lidskou bytostí, samostatnou, sebevědomou. Takovou jako jsem byla před tím Úterkem, ale přece jinou, možná poučenější, možná vnímavější. Celé to beru jako cennou lekci, je třeba od života nejen brát, ale taky něco dávat zpět. 

Ty poslední tři měsíce byly zkouškou nejen pro mou maličkost, ale i pro mé okolí. Můj telefonní seznam je teď o pár jmen promazanější a já o pár zkušeností s lidskou hloupostí bohatší. Připadá mi neuvěřitelný, že v 21. století může být ve společnosti taková neuvěřitelná neinformovanost, zabedněnost a ignorance dobrých mravů. Ale nalejme si čistéhé vína, ani já sama si nejsem jistá, jak bych se zachovala, kdyby nějaká podobná kalamita postihla osobu mě blízkou, možná bych pokládala otázky stejně ignorantské. Proto buďme všichni při vyptávání na jakékoliv tragické události citliví, vnímaví a co nejvíce taktní. Fyzický stav je vždy provázán s psychickým a naopak.

9.11.2011

Děkuju ti, můj strážný anděli, žes při mě to osudné úterý stál, snad ti to nepolámalo křídla.

9.8.2011

Prásk. Rána. Někdo křičí. To asi já křičím. Bolest. Majáček rychlý záchranný služby. Rentgen. CT. Všude bílé pláště. Obličej mámy, která se i přes slzy snaží usmívat a říká mi, že všechno bude dobrý. Za ruku mě chytá můj muž. Jeho ruka se hrozně třese. Další bílé pláště. JIP. Operační sál. Bolest. Spánek plný bizarních snů a postav.

8.8.2011

Plány, plány a další plány. Diář nabitý k prasknutí, sedm ráno kadeřnice, deset hodin schůzka s grafikem výstavy, jedenáct hodin schůzka s kreativním týmem, jedna odpoledna oběd s mámou, a tak dál až do pěti odpoledne, kdy se musím utrhnout a jet s drahým ke květináři - dva týdny před svatbou už je načase. A pak dovolená! Neměla jsem ji dva roky, pokud tedy nepočítáme těch několik pátků, během kterých jsem vymalovala obývák nebo asistovala podlaháři při pokládce podlahy v pracovně.