Už jsme se společně dlouho nepobavili na můj účet, tudíž je čas vytáhnout nějakou náležitě trapnou (trapáckou?) rodinnou historku. Tentokrát dvě tragikomické historky z našeho žití na vesnici, jež je součástí hlavního města Prahy.
Je to cca šest let, co jsme s mužem usoudili, že by bylo dobré pořídit si dům. Kritéria byla naprosto jednoduchá. Musí být v Praze (rozuměj, musí tam jezdit autobus 5XX i ve čtyři ráno). Taky musí mít dostatečně velkou zahradu (protože pes) a dostatečně vysoký a pevný plot (protože pes, a navíc husky). No a pak takový ty běžný věci - zrekonstruováno, zatepleno, energeticky nenáročné, dispozičně vyhovující atd. Jo, pro realitní makléře jsou klienti našeho typu sen. Nicméně našli jsme, koupili jsme, a už šest let bydlíme. Jen pro dokreslení situace - nebydlíme v satelitu plném novostaveb a podnikatelského baroka z devadesátých let. Jedná se o starou zástavbu, kousek je sídliště, městská část byla k Praze připojena zhruba před patnácti dvaceti lety. A do výše zmíněných reálií zasadíte nové obyvatele - pána, paní a psa. Zatím ok. Ale! Pán jezdí velkým autem, které si sám nemyje. Paní nenalajnovala na zahradě záhonky s mrkví, rajčaty a celerem. Pes nevypadá jako labrador.
Z uvedených reálií a osob už teď můžete vyvodit, že jaksi nejsou úplně kompatibilní. Za těch uplynulých šest let to vygenerovalo x situací, které byly k smíchu, k pláči, k vzteku, ale pokaždé vynikaly naprostou absurditou.
Situace č. 1
Čtvrtek, okolo 17 hod. Místní pobočka supermarketu Albert. Nechodím tam ráda, neb tam mají kulový z toho, co domů kupujeme, prodavačky jsou tam super neochotný, ostraha je tam super přemoudřelá. Jenže narozdíl od mé oblíbené (a bližší) vietnamské večerky tam berou platební karty. Pro někoho, kdo hotovostí povětšinou nedisponuje, nezanedbatelná výhoda. Takže zpět. Vejdu dovnitř, pozdravím. Otočí se na mě všichni momentálně přítomní pracovníci, tj. obsluha na kase, obsluha vykládající zeleninu do regálů a sekuriťák plus všichni přítomní (čtyři) zákazníci. A ticho. Vezmu si košík, procházím obchodem snažíc se najít potřebné potraviny. V mrazícím boxu objevuju poklad. Zmrzku od Acaimania. Mangovou. Miluju. Kupuju. Vyskládám si zboží na pás, pokladní pípá, já ukládám do tašky. Najednou pokladní pronese na celý obchod: "Ta zmrzlina je DĚSNĚ drahá, já ji vrátím do mražáku, jo?!". Tak já nejsem zrovna pohotová, ale naštěstí jsem včas zařvala, že ne, nikam ji nenoste, proboha. Následujících pět minut celé osazenstvo obchodu řešilo, jestli jsem normální, když si kupuju TAK drahou zmrzlinu. Fakt celých pět minut, věřte mi, já tam byla. Pokladní se totiž tak zabrala do diskuze s ostrahářem, že zapomněla markovat.
Závěr ze situace: kupujete-li si zmrzlinu, která někomu jinému připadá drahá, nejste normální
Situace č. 2
Slavíte narozeniny. V neděli kolem poledne si na zahradě chcete opéct buřty. Máte na návštěvě rodinu, která sedí na terase. Manžel rozdělá oheň. Připravíte všechny ingredience k opékání a následnému pojídání buřtíků. Manžel zaběhne do domu. U plotu se zjeví vaše stopadesátiletá sousedka a začne na vás řvát, že jste bezohledná a blbá, neb v neděli v pravý poledne rozděláváte oheň a ona na vás zavolá policajty, protože to se nesmí a na to jsou vyhlášky, jestli nevíte. Udělá se vám rudo před očima, vaše rodina naprosto konsternovaně kouká, protože aby na vás někdo zpoza plotu začal řvát, že jste blbí, to se hled tak nevidí. No a protože cítíte, že na vašem spánku začíná tepat ta cholerická žíla, povoláte manžela, ať to s tou osobou vyřídí a sami si jdete pustit na hlavu studenou vodu.
Závěr ze situace: děláte-li si na vlastní zahradě oheň v neděli v pravé poledne, tak jste taky bezohlední a blbí.
Zdroj: http://www.nakole.cz
Tak čau a napočtenou u dalších článků!
P.S. Kdybyste měl někdo zájem, prodám tři bezpečnostní kamery z místního "bezpečnostního výboru":-)
Vřelé díky za poskytovanou zpětnou vazbu, komentáře, sdílení, instasrdce, lajky a maily.
CTĚTE PROSÍM PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ - NEPOUŽÍVEJTE ŽÁDNOU Z FOTOGRAFIÍ BEZ MÉHO SOUHLASU. DĚKUJI.
PLEASE KEEP THE INTELLECTUAL PROPERTY RIGHT - DO NOT USE ANY PICTURES WITHOUT ASKING FOR MY PERMISSION. THANK YOU.
PLEASE KEEP THE INTELLECTUAL PROPERTY RIGHT - DO NOT USE ANY PICTURES WITHOUT ASKING FOR MY PERMISSION. THANK YOU.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ahoj, děkuji za vaši zpětnou vazbu!