Kladruby. Stát ve státě, město ve městě. Po tom vinohradským pekle jsem čekala ledacos, ale tady je to ráj. Balzám pro tělo, ale především pro duši. Stávám se tady znovu lidskou bytostí, samostatnou, sebevědomou. Takovou jako jsem byla před tím Úterkem, ale přece jinou, možná poučenější, možná vnímavější. Celé to beru jako cennou lekci, je třeba od života nejen brát, ale taky něco dávat zpět.
Ty poslední tři měsíce byly zkouškou nejen pro mou maličkost, ale i pro mé okolí. Můj telefonní seznam je teď o pár jmen promazanější a já o pár zkušeností s lidskou hloupostí bohatší. Připadá mi neuvěřitelný, že v 21. století může být ve společnosti taková neuvěřitelná neinformovanost, zabedněnost a ignorance dobrých mravů. Ale nalejme si čistéhé vína, ani já sama si nejsem jistá, jak bych se zachovala, kdyby nějaká podobná kalamita postihla osobu mě blízkou, možná bych pokládala otázky stejně ignorantské. Proto buďme všichni při vyptávání na jakékoliv tragické události citliví, vnímaví a co nejvíce taktní. Fyzický stav je vždy provázán s psychickým a naopak.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ahoj, děkuji za vaši zpětnou vazbu!